Jak vlny hrály na píšťaly.

19. august 2013 at 22:09 | Hani. |  Všechny mé myšlenky na jednom místě.

TAKHLE SI PŘEDSTAVUJI MAGICKÉ MÍSTO.

Ani nevím jak, ale najednou jsem se objevila ve středu obrovského kruhu. Koukám se na nebe a moji schopnost vidět okamžitě otupuje zářící světlo. Přemýšlím nad nádherným zvukem, tak nepravidelným, ale přitom do sebe tóny zapadají. Zavírám oči a přestávám vnímat všechno, i když se mi pod víčka snaží dostat pár poledních slunečních paprsků.
Zvedám ruce do úrovně pasu a cítím, jak se mi mezi prsty proplétá vítr. Slyším šumění listí a cítím, jak mi vlasy zakrývají oči, protože tlumí to zářivé světlo. Moje myšlenky jsou pryč, stejně jako všichni lidé kolem, tedy, alespoň jsem si to myslela do té doby, než jsem otevřela oči. Najednou vidím davy, které kolem mne chodí a vyhýbají se mým rukám. Najednou znovu slyším to hučení davu. Proč jsem je předtím neviděla? Najednou si uvědomuji, že už neslyším tak jasně tu hudbu, přehlušují ji všechny rozhovory tolika lidí, kolik jich kolem mne prochází. Proč jsme si jich předtím nevšimla? Proč jsem je předtím neslyšela?
Otáčím se a hledám povědomé tváře mých rodičů, mého brášky. Mezi velkou spoustou slunečních brýlí poznávám brýle mé mamky a okamžitě se vydávám jejich směrem. Otáčím se na to místo, přijde mi tak cizí, ale povědomé zárověň.
Usedám na třetí schod odzhora a s každou vlnou přichází nové tóny, nové melodie, které se nikdy nebudou opakovat. Znovu zavírám oči, ale už se mi nedaří utlumit šumění davu. Na nebi není jediný mráček. Před mýma očima se ukazuje pohled jako z poštovní pohlednice a mou mysl začínají proplétat myšlenky, že tento pohled je až kýčovitě krásný.
Co je pod mýma nohama? Co vytváří ty zvuky, při kterých by se krásně usínalo? Moje mysl už není tak křišťálově čistá, práve teď hledám odpověď na mnoho otázek, které ani mě samotné nedávají smysl.
Po chvíli sezení nad burácejícími vlnami a píšťalami se zvedáme a odcházíme. Naposledy se otáčím na ty schody. Na to místo, které mi přijde tak magické. Na to místo, na které ještě budu dlouho vzpomínat.

Tumblr

http://imageproxy.jxs.cz/~nd06/jxs/cz~/178/934/662426717b_92680572_o2.png
 

1 person judged this article.

Comments

1 Chachi Chachi | Web | 19. august 2013 at 22:14 | React

Pekný článok :O :)

2 Šperky store Šperky store | Email | Web | 20. august 2013 at 7:48 | React

Ta pírka jsou úžasná <3

3 Foster. Foster. | Web | 20. august 2013 at 8:57 | React

Fáájn. Četla jsem tenhle článek a na konci, který přišel až moc brzy, jsem si říkala, že teda sakra nevím, co bych ti k tomu měla napsat. Chtěla jsem vidět, co napsaly ostatní, tak se jdu podívat na komentáře, ale ty mi teda moc nepomohly. Ale budu se snažit se k tomu nějak vyjádřit.

Stejně, jako je magické to místo, je magický i tenhle článek. Je to prostě kouzelné. Líbí se mi, jak píšeš v přítomném čase, je to trochu nezvyklé, ale o to lepší. Připomíná mi to Suzanne Collins. Ten článek je takový, zkrátka potřebuje, aby o něm člověk přemýšlel. Líbí se mi to. (y) :)

Abych ti odpověděla na komentář. Víš, nevím proč, ale bez tvého komentáře, bez tvých komentářů, mi ten můj blog nepřijde kompletní. Ty už sem prostě patříš. :)

No já teda doufám, že to můžeš napsat recenzí, i když není možná úplně obvyklá. Myslím, že po tom článku je to zbytečné říkat, ale vážně by sis to měla přečíst. :)

Výčitky mít nemusíš, samozřejmě, že se na tebe nezlobím, naprosto to chápu. Důležité pro mě je, že sis ten komentář přečetl, a možná ti i trochu pomohl. :) Naprosto chápu, že nechceš trávit všechen čas na počítači a nebo nechceš trávit všechen čas na internetu odepisováním na komentáře. Musím říct, že i já mám mnohdy velké zpoždění. :D

Jsem ráda, že nebudeš odcházet. :)

Já vím, nikdy jsem tu pro tebe moc nebyla, jsem ráda, že se to v mé hlavě změnilo. Miluju ti psát dlouhé komentáře, obzvlášť když vím, že ti udělají radost. :)

Awh, Haničko. Jsi prostě sluníčko. Nevím, co ti na to odpovědět, jsem hrozně dojatá, a to i když je ráno a já tu otupěle sedím s hrnkem čaje v ruce. Jsi úžasná, vždycky mi dokážeš vykouzlit úsměv na tváři. :3

Hani, nezatěžuješ mě tím, vůbec ne. Jsem ráda, že mi to říkáš, alespoň se můžu snažit ti nějak pomoct, i když, upřímně, nevím, jak ti na to mám dopovědět. Nechci tě utěšovat, že to bude dobré, ale... Víš, nikdy nemůžeš tušit, jak všechno dopadne. Sice můžeš mít představu, ale může se to vyklubat zcela jinak. Zkus si s tím ty poslední dva týdny nedělat moc starostí, a usmívej se. Zvládneš to, budu tady pro tebe, ať to bude jakkoliv. :)

A já jsem ráda, že jsem zpátky. :) Jsem ráda, že jsem s tebou zase v kontaktu, ten pocit mi nic nenahradí.
Je to zvláštní, člověk je tady vlastně více sám sebou, i když má větší předpoklady k tomu, aby byl falešný. Je to vážně zajímavé. Ale tady na blogu prostě můžeš najít lidi, kteří tě mají rádi takovou, jaká jsi. :)

Dneska si ještě někdy zkontroluj mail, napíšu ti, ale nevím, jestli to stihnu do deseti, protože pak vyrážím do města s kamarádkou. každopádně, chci ti tam napsat i mé "komentáře" k předešlým dvěma článkům, které jsem jaksi nestihla, promiň. ):

A já tebe víc! x

4 Maruška Maruška | Email | Web | 20. august 2013 at 13:46 | React

Jako komentář nade mnou, i mně přijde těžké vymyslet, co k tomu napsat. Nebudu psát, že mi pírka přijdou hezká, protože já se chci vyjádřit ke článku. Úžasně popisuješ smysly. Sluch, cit, zrak. Jak píšeš, tomu se nedá nic vytknout. Vůbec. :)

Nejdříve jsem si myslela, že začneš novou povídku, ale na to mi to přišlo poněkud krátké. Poté jsem přemýšlela, jestli osoba v článku jsi ty a tvé vzpomínky. Nakonec jsem si nějak dala dohromady úsudek, že je to jednoduše jenom myšlenka, z které jsi vytvořila článek. Povedený. :)

5 Sarsa Sarsa | Email | Web | 20. august 2013 at 14:09 | React

Veľmi pekne napísaný článok *_*.WOW tak som sa doň začítala že ani neviem ako som sa dostala na koniec :)

6 Cleopatra Cleopatra | Web | 20. august 2013 at 16:33 | React

Krásný článek, rozhodně. Škoda, že nebyl delší, početla bych si:3
Co se týče tvého komentáře u mě, jako vždy mě nesmírně potěšil. Tvé odpovědi ve mě vždy vzbudí pocit neskutečného blaha a hltám každé slovo, které mi napíšeš. Opravdu, na tvůj komentář se vždy neskutečně těším.
Popravdě, taky už mě několikrát napadlo, že bych tě moc ráda poznala. Smím se zeptat, kde bydlíš?

7 Michelle - strawww.blog.cz Michelle - strawww.blog.cz | Web | 20. august 2013 at 17:18 | React

Úžasný článok. Vždy keď si čítam tvoje články, úplne sa do teba vžijem a mám pocit akoby som tam bola aj ja :D
Ten obrázok s pierkami je nádherný ^^

8 Molly Molly | Web | 20. august 2013 at 21:10 | React

Já nemám slov... další tvůj článek,který mi vzal dech. Wow! Úžasně píšeš. Nachvíli mě to přeneslo úplně jinam. Sice vůbec nevím,v jakého tvého výletu předpokládam,to bylo,ale opravdu to je skvělý článek. Nemám slov... :3 ♥

9 Infinity Infinity | Web | 21. august 2013 at 20:16 | React

Je to opět tak dokonale napsané.

Obdivuji tvůj talent a jak všechno dokážeš tak popsat, že si to dokážu živě představit, jako by mě tvé myšlenky a představy o tomto místě obklopovaly.

Jsi skvělá, mám tak ráda tvé články. :3

10 Claire Drayen Claire Drayen | Web | 24. august 2013 at 21:34 | React

Popravdě úplně jako Foster jsem po přečtení netušila, co ti k tomu mám napsat. Ale právě Foster mi pomohla, mě samotnou by to ani nenapadlo a přitom je to úplná pravda. To, že to co jsi napsala je magické a kouzelné. Je to něco úžasného. Tak jednoduché, ale při tom neobyčejné, plus ještě tvůj skvělý talent na psaní.
A tenhle článek si zaslouží mnohem víc přečtení a mnohem víc komentářů, než kolik jich má.

11 L. L. | Web | 27. august 2013 at 16:49 | React

Nemám slov, jako vždy, tvůj popis přírody a jevů kolem je tak nádherný, hele věnuj se psaní knihy nebo něčeho, protože budu první kdo si jí koupí. :3

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement