To jsem článek nenapsala tak dlouho?

9. october 2013 at 18:59 | Hani. |  Deníček.

VLASTNĚ MŮJ VÝKEC. ZBYTEČNÉ INFORMACE, PRO MNE ALE HODNĚ DŮLEŽITÉ.

Když jsem psala můj poslední článek, chtělo se mi brečet.
Ničila jsem všechno, co jsem vybudovala. Přišlo mi, že přicházím o všechno, co jsem na blogovém světě tolik milovala. Jestli jsem o to doopravdy přišla teprve uvidím v nejbližšíczh dnech.
Věděla jsem, že pokaždé, když jsem odešla, nevrátila jsem se. Bojovala jsem s tím, abych ten článek zveřejnila. A bojovala jsem s tím, abych napsala tenhle, protože jsem možná trošku zlenošila. Ale já to věděla, věděla jsem, že se vrátím. Miluju to tady. Tady jsem tím, kým jsem. Tady potkávám lidi, kterých si opravdu hodně vážím.
Tohle bude dlouhý článek.

Od té doby co jsem napsala poslední článek se všechno převrátilo naruby. Ten týden jsem doopravdy byla pryč a na strejdovo počítači jsem se nechtěla přihlašovat, ale nebudu to tady zapatlávat zbytečnostma. Ke konci toho týdne a vlastně i poslední dny se pozastavuju a říkám si "o tomhle bych psala" a formuluju věty a přehazuju slova - ano, chybí mi to.

Ten týden byl suprový. Užila jsem si ho, byla jsem u babičky, se kterou jsem kařdý den spolu z bráchou hrála karty až do noci, v tomhle jsem po ní - hrozně ráda hraju Prší. Strejda mi půjčoval notebook na noc a tak jsem ještě ve tři ráno strašila a psala si s lidmi z jiného koutu světa, se kterými se nikdy neuvidím, ale moc si to přeju. O těch nocích jsem navázala nová mezinárodní internetová přátelství a s těmi lidmi si pořád píšu a jsem na to opravdu hodně pyšná, přeju si aby takoví lidé žili u nás. Tady se předhánějí v tom, kdo je sprostější. A tím se vlastě dostávám ke škole.

Všichni určitě víte, že nás spojili neboť jsem o tom psala už od půlky prázdnin. Čekala jsem, že se to změní, ale nečekala jsem, že to bude takovéhle. Ano, jsou skupinky. Ano, už netrávím přestávky s kamarádem a druhým kamarádem z béčka, za kterými jsem chodila. Oni a pár dalších už nesedí v lavici přede mnou, ale na druhém konci třídy. A vadí mi to vlastně?
Přede mne si sedli dva kluci. Jednoho znám ze sboru, druhého tak nějak od vidění. Měla jsem možnost je poznat blíž a musím říct... prostě si to užívám. I nové holky ve třídě. Dobře, bavím se jenom s jednou, ty dvě, které jsme čekala že budou ve skupince ve skupince jsou a abych se přiznala, nestojím o falešné přáteství, kdy se nerozlučně bavíme jen když to jedna z nich potřebuje. Ne.

Tenhle rok je bláznivý. Po škole chodí noví lidé. Učitelé, lidé ze střední, nová šestka. Na tu minulou jsem si ještě nezvykla a už mi sem dají další? Vlastně je letošní sedmička plná malých namyšlených dámiček, které rektálně alpinují středoškolákům, kteří se učí na obraběče. Je vtipné to pozorovat, jak si dovolují na někoho, kdo by je mohl zašlapat. Ale ony mne vážně netrápí.
I když já letos docela trápím učitele. Tenhle rok jsem začala znovu a jinak. Moji spolužáci si zvykli na to, jaká jsem - živá a pořád někoho provokuju, ale letos je to podle jejich slov horší. A mě to zatím netrápí. Já si to užívám. Sice pobíhám po třídě a kolikrát jsem z toho pobíhání úplně rudá, ale ty přestávky jsou boží, vlastně se pořád něčemu směju.

A tím se vlastně dotávám k tématu, které.. vás asi unudí, ale já to potřebuju ze sebe dostat.
Moje kamarádka. Je vlastně pořád nejlepší?
Jeden z těch kluků před námi.. ona.. je do něj vlastně zamilovaná. A my spolu pořád blbneme. Ať už mne lochtá nebo mi bere věci - ale já si nezačínám, protože vím, jak to je. Na druhou stranu nechci být za namyšlenou, když ho budu ignorovat. A tak si šlapeme na nohy a on s jeho kamarádem mne lochtají až končím na zemi celá rudá a vysmátá. A já to zřejmě vadí, nevím. už od začátku roku se chová ke mě děsně. K ostatním prý ne, dneska jsem se jich ptala. Nebaví se se mnou, nečeká na mne, abychom spolu šli na oběd, jde i když vidí že pospíchám, protože jsme si vyběhaly skříňku vedle sebe. Ne.. navíc mi pořád připomíná, že se mám uklidnit. Achjo. Trápí mne to. Ale štve mne to. Pořád má nějaký narážky, rýpe do mne a podobně. Navíc se neustále snaží skákat mi do hovoru s těmi kluky. Mrzí mne to. Vadí mi to.
Nechová se tak, jak předtím. Já jí nic nevyčítám, prostě si potgřebuju postěžovat. nechci jí pomlouvat, i když jsem to dneska trošku udělala, ale držím se. Prostě jsme jenom řekla, že je na mne zlá a konec. Počítá se to? Stydím se.
A ano, tohle klidně přeskočte. Vsadili jsme se s tím klukem, co je do něj zamilovaná kdo najde první toho druhého na twitteru. A ona mu dala moje jméno. Ještě že měla moje staré, jinak bych na ni byla naštvaná ještě víc. Nebo mne to jenom hodně mzí? Nebo žárlím? Nebo ona žárlí? Co se vlastně děje?

Takže takhle co se týče zkráceně novinky ze školy. Učitelé si o mě prý často povídají, protože vyrušuju. Tuhle mi paní učiteka řekla, že se chovám hrozně, když jsme si o občance lepila barevné papírky na oči a mrkala. Prý mne chytla puberta, prý už nechodím, ale poskakuju, skáču klukům na záda. Dneska se mne ptala, jestli se mi zapalují lýtka a já řekla, že už schořela. Neschořela. Já se ale držím, známky mám zatím dobré, jenom prostě chci stihnout všechno, co jsem kdy chtěla udělat. Je tu poslední rok. A chci si ho užít s těmi, které mám ráda.

Twitteru jsem poslední dny ale docela propadla. nenazývám to závislost. Bojím se, aby nenastala stejná situace jako s Facebookem. Ale píšu si tam s tolika lidmi. S Itálie, z Damašku, Švédska, Anglie, s holkou která bydlí blízko Toronta nebo se slečnou z Malaysie. Se sekvělou slečnou ze Slovenska. A možná jsem opravdu na blog jenom kašlala, stejně jako s vašimi maily, ale k tomu se ještě dostanu. Prostě jsem tam narazila na jednu holku se kterou si píšu snad nejvíce, i na facebooku a já mám teď naše zprávy mnohem radši než zprávy s mojí nejle... kamarádkou, která mi píše dvě slova. Už jsme jednou podobnou situaci měli. Tenhkrát mi hodně ublížila a teď to dělá znova, protože já už nehodlám řeši žabomyší války o tom, kdo se s kým baví. Hlavně - já to myslím kamarádky se všemi, jsou to moji spolužáci. No nic, odbočkaaa.

Navíc když se teď bavím s kamarády, se kterými jsem dříve trávila přezdívky bavíme se tak.. odcizeně. Ptáme se na takové ty řečnické otázky. Ale to se snad dá dopořádku. Doufám.
Tenhle rok vybíráme trička, které vybrali když jsem nebyla ve škole, poslední zvonění. Přihlášky na školu, wow.. chce se mi brečet, hodně.

Zahrunuju vás tady takovýhle informacema a ještě takhle chaoticky.. omlouvám se, ale já vám nepsala tak dlouho...

Dále, ano, maily. Kašlala jsem na to. Stejně jako chci začít s blogem začnu i s tímhle. A teď vážně. Odpovím vám, omlouvám se vám za to, mám kvůli tomu fakt velké výčitky.

Chvilku před tím, než jsem šla na This Is Us se ve mě znovu probudila ta dušička, kterou jsme se snažila utlačit. Prý o mě kolovaly fámy, že jsem "posedlá", teď snad nekoluje nic. Ale vysvětlit spolužákům, kteří fandí Messimu a Ronaldovi že nejlepší fotbalista je Louis Tomlinson je hodně těžké. Nemám argumenty, fotbal nesleduju a navíc oni neví o koho jde. Vlastně možná proto je i tenhle článek tak chaotický, sehnala jsem Take Me Home za půlku a za chvilku končí a já bych se jím chtěla obdarovat k Vánocům. Kdybyste do na mne teď brnkli, asi bych zněla jak kytaram protože jsem napnutá jak struna.

Nevím, na jak dlouho jsem zpět. Jestli vůbec jsem. Chci, ale škola mi dává docela zabrat, a vlastně zítra píšu z něčeho, co neumím, a místo učení tady prokrastinuju s obnovováním stránky na aukru. Ale tenhle článek prokrastinací není - na tenhle článek jsem právě prokrastinovala domácíma úkolama. Já mám vlastně domácí úkol...

Ještě chci dodat, že tenhle rok, někdy k půlce bych chtěla udělat objímací den. Obejmout hodně lidí na škole a vyfotit se s nimi. Sblížit se s nimi, než odejdu. Budou mi chybět všichni co tam chodí a mají na mne vtipné poznámky, za které jim nevynadám, protože se musím taky smát.

A příští měsíc jedu na poslední projekt. P o s l e d n í. Budu tam brečet, ale samozřejmě už plánujeme večer. Křest n a š í knihy, poslední osobní kontakt se všema. Se všemi dospělými, s němci. To bude loučení, pláč, objímání a jí si chci vyměnit co nejvíce facebooků. A já to udělám. Stejně jako jsem toho za tenhle školní rok už udělala tolik, asi bych si měla udělat seznam, nebo to zapomenu.

Tímhle asi končím. Jdu vrátit nějaké komentáře, vyvenčit psa a odpočítávat tři hodiny, kdy to CD končí. Musím se smát sama sobě. Jak je napsáno u jedné fotky naší třídy z minulého roku "tenhle rok to bude rachot".
easier..

http://imageproxy.jxs.cz/~nd06/jxs/cz~/178/934/662426717b_92680572_o2.png
 

1 person judged this article.

Comments

1 Livušik Livušik | Web | 9. october 2013 at 19:42 | React

Poznám to keď si radšej píšem s niekým iným ako s mojou najlepšou kamoškou a niekedy keď sa nad tým zamyslím mrzí ma to, ale aj tak jej nenapíšem.
Vo veľa veciach v tomto článku som sa videla, ale nejdem to tu všetko vypisovať, pretože to by bol veľmi dlhý komentár. Jedine to, že aj mne bude strašne základná škola chýbať. A dnes som si uvedomila, že to, že teraz máme druhú triednu mi vôbec nevadí a možno by som chcela aby bola naša triedna aj pred tým. Čo je dosť super, keďže som si myslela, že tento rok kedy sme spojený neprežijem, je to super :).
PS: Jasné stačí to napísať do komentu tak ako si to spravila :). Určite si ťa nechám ;).

2 Vaness . Vaness . | Web | 9. october 2013 at 19:50 | React

Anooo .) S Honzou sme spolu pořád :) Příští tejden to už budou 3 měsíce .
Sem s nim moc šťastná . Jen když sem bez něj , dostávám se do depresích a těhle hnusnejch stavů . Proto ty psycho články ...

- Každej si potřebujeme od blogu někdy odpočinout , abysme nabrali sílu a chuť do psaní dalších článků .¨
Taky bych bez svýho blogu nevydržela . Přesně jak píšeš , tohle je to místo , kde se nemusim před ničim skrejvat .
Můžu tu vyjdřovat přesně to , na co myslim .
Nechápu ty učitelky -.- Jasně , že sme v pubertě , lejtka se nám zapalujou a sme blázni stejně jako byli přesně oni , když byly v našem věku .
Nedokážou pochopit , že život neni jenom o škole . .

3 Mariam Shades Mariam Shades | Web | 10. october 2013 at 18:03 | React

Ani ja sa trendami moc neriadim :D Sledujem ich, ale neriadim sa moc nimi...len občas keď ma niečo fakt zaujme :D A jasné, treba byť sama sebou, nos čo sa ti páči, v čom sa cítiš dobre :-)
A vážne? Aj mne chýbal tvoj blog. Už som sa začala báť že sa nevrátiš, ale bang, si späť a hneď taký dlhý článok... :D

Úplne poznám to, ako sa človek núti do pridávania, potom si dá pauzu, a keď sa rozhodne že sa vráti, tak potom zlenivie. Sa mne stáva vždy :D A áno, blog je miesto, kde môžeš byť kým chceš, teda nepochybujem že sama sebou. Preto je dôležité dávať si pozor, aby tvoj blog nik z okolia nevypátral. Pretože z vlastných skúseností viem, že potom už nebudeš písať to čo skutočne chceš, a budeš si dávať pozor na to čo píšeš a tak...
Internetové priateľstvá - tak na tom s me rovnako. Tiež si prajem aby tí ľudia žili tu, blízko pri mne...
Škola - nemôžem si pomôcť, ale musím spomenúť také triedy že prvá bé, atď., pretože úplne tie deti nemajú voči starším, žiadny, ale žiadny rešpekt. Minule som stála v rade na obed, a bol predo mnou asi taký piatak. A obzeral sa niekde pomimo, a neposúval sa, tak som sa postavila pred neho, ale nie zas ku tomu pred kým stál on, aby sa tam mohol postaviť, lebo som ho nechcela predbehnúť. Lenže to decko to nepochopilo, narvalo sa do medzery predo mňa, a kartičkou na obed mi dalo facku... sa dívam že "to čo si urobil???????????????????????????" akože??????? to čo ?? mohol povedať že prepáč, stál som tu, ale nie on nič, úplne bez rešpektu. ešte somo dve hlavy vyššia a on mi dá facku...no proste...uch... :D
A k tvojej kamarátke, myslím si, že žiarli. Ale zas, skús sa dívať z jej pohľadu. Keby sa ona bavila s chalanom, ktorý sa ti páči, nežiarlila by si na ňu trošku aj ty? Ja by som teda áno, aj to často robím, ale potom si poviem nech neblbnem :D Myslím že si to vydiskujete, hoci si myslím že ona by sa mala uvedomiť. :-) A nemyslím žeby si sa mala cítiť zle, každý sa občas potrebuje posťažovať.
To s tými učiteľmi...To aj mne hovoria že som sa zhoršila. Presne pre to isté...Všetci boli zvyknutí, že som tichá, nenápadná, slušná atď, a keď si teraz užívam posledný rok, tak už tvrdia že nejak vystrkujem rožky alebo tak... To si neber k srdcu. Hlavne sa popri srande ale nezabudni učiť, ako to občas ja zabudnem... :D
Také tie veci kto sa s kým baví a tak...To už ani nerieš, nevyjadruj sa k tomu. Je to detinské keď niekto riešiť s kým sa baviť a s kým nie... :-)
A posledný deviaty ročník, uch, to čaká aj mňa, a tiež mi je do plaču, hrozne. Ale od radosti že už odchádzam od tých falošných ľudí :D Ale zároveň je mi aj smutno, pretože neviem čo ma čaká, a teraz všetken ten stres, monitor, príjmačky atď... Nemôžem uveriť že už sa ma to týka...Neverím že už opúšťam základku :D Teším sa ale :-)
My sme ešte ale nezačali robiť nič takého ako dajakú knížočku alebo tričká... Za to platíme kopec vecí tento mesiac..Komparo, testy na monitor, príspevok do rodičovského združenia, nejaké pracovné zošity, poistné, na lístok do divadla a kopec iných vecí... Už som najmenej 20 eur dala škole!!!! :D  :D
A tiež by som sa chcela venovať viac teraz blogu, ale čas kvôli škole mi to nedovoľuje... Sedím tam 6 hodín, prídem domov, spím lebo som skoro vstávala, potom sa učím, potom pomáham doma, potom si čítam, potom si znovu kuknem učivo do školy, a potom spím...Času je mrte málo, a ešte to tak rýchlo beží...

4 Nia Creep Nia Creep | Web | 11. october 2013 at 12:13 | React

Já jsem se divila že jsem dlouho neviděla nikde žádné tvé super komentáře:)
je hrozně dobře že si se vrátila. Chvílema jsi si přišla jako by jsi mi psala z duše. Třeba to jak jsi psala o tom že sis všechno formulovala do článků. To dělám nevědomky, někdy i vědomky pořád.. :)
Blog je super věc, ale bez takových blogerek jako jsi ty by nebyl tak super:)
Jinak s těmi dilinami, co vedou falešné přátelství. Takové pindy jsou snad všude, bobek na ně. :D
já si píšu s kamarádem z ameriky.a jednou holčinou z argentiny. Ten kluk z ameriky byl do 7. třídy můj spolužák. A  pak se odstěhoval, bojím se že už ho neuvidím byl to jeden z nejlepších lidí co znám,.. :)
A ta holčina z argentiny.. je taky hrozně fajn, nikdy jsem jí neviděla, ale je to super člověk:)

5 Ter. Ter. | Web | 11. october 2013 at 18:06 | React

Že tebe potěšil můj komentář? Když napíšu, že ten tvůj zase potěšil mě, nebude jen holá věta, kterou se ti budu snažit podlejzat. Myslím to vážně, chyběla jsi mi.
Ani mi nemluv, za poslední měsíc jsem těch dokonalých fotek našla tolik.. musela jsem se tak hrozně moc krotit, protože mi vážně moc nejde tvořit layouty bez toho, abych tam nenacpala někoho slavnýho.. v tomhle případě našeho Harolda. :D Třeba tohle [http://24.media.tumblr.com/086c12337fa55ea4c21d5cb06c3766a5/tumblr_mrvvh1K5lQ1rzue65o1_500.png] je jedna z nejúžasnějších věcí, co jsem za dnešek viděla. :3 Kdyby nebylo tumblru, nebylo by to tak těžký. :D Každopádně, zvládla jsem se a tentokrát tam vážně není (jen doufám, že mi to promine :D - ano, dneska mám náladu na to, abych plácala blbosti).
Děkuju moc. :3 Ano, užívám si to všechno kolem mě co jen to jde, ale občas to prostě není ono. Doma se pořád něco kazí, ať už jsou to bráchovi smskovací záchvaty (nestává se každý den, aby desetiletý kluk prosmskoval na internetu 14 000 ,-) nebo tátovi problémy v práci a nebo prostě to, že opět přestalo jezdit auto a máma toho má nad hlavu. Někteří lidi ze základky mě taky dost točí, už jen tím že pořád říkají jak jim chybím, ale nejsou schopní najít si na mě ani pitomejch třicet nebo dvacet minut třeba na přestupu při jízdě ze školy.. Ale je hodně těch světlých stránek a musím říct, že se mi na střední hrozně líbí a na základku bych se asi opravdu nevrátila. :) I když mi občas chybí. Snažím se života užívat, to jo. :)

Doufám, po přečtení tohohle článku, že se opravdu vrátíš, i kdyby to mělo být tak, že by jsi napsala jednou za jeden nebo dva týdny. Jak hrozně moc mi chyběly ty tvoje vsuvky typu "já mám vlastně úkol" nebo "aha, měla jsem udělat tohle a tamto" a vůbec ty. :D :3 Co se týče dopisování s cizinci, hrozně bych chtěla někoho takhle na dopisování, z jiných krajů. Jenže já prostě nejsem moc dobrá v navazování kontaktů. Vidím to tak, že se to pokusím přerušit, protože je to prostě neskutečně lákavý. :D A třeba to, co tu píšeš o svých mezinárodních vztazích.. je to hrozně hezké, hrozně se mi to líbí a přeju ti to. :3 A když už jsme u věcí, co ti přeju, je to to že si užíváš poslední rok se svojí třídou. U nás to nejspíš nikdo neprožíval tak, jako ty pokud nepočítám poslední měsíc, kdy se všichni všechno snažili pozdě zachránit (a ano, nakonec ten konec málem obrečelo i několik kluků :D). Je fajn, že se tam máš fajn a taky to, že spojená třída vlastně není tak špatná, jak jsi se obávala. :) Jen mě mrzí to, co se děje mezi tebou a tvojí kamarádkou. :( Ale abych byla upřímná, nemyslím si že je to opravdu kamarádka, když tohle dělá. Nemám ráda faleš, dvojnásobně když přijde od někoho, na kom mi tolik záleží.. Ten objímací den je dobrý nápad! :) Jednou bych chtěla jít do té "free hugs" akce někde v centru a náhodně objímat a lichotit kolemjdoucím. Musí to být hrozně fajn pocit někomu takhle zlepšit den (když jsem je jednou potkala, bylo to hrozně fajn :3).
Eghr, já na This is us nebyl. Prásk! A je to venku. Měla jsem jít s nejlepší kamarádkou, která mě pozvala do kina k narozeninám (předčasně v září), ale potom onemocněla jedna pak druhá, potom nebyl čas, nakonec peníze.. a je to zamotaný. Nejspíš si budu muset počkat na DVD (nebo až to někde budu moc mým pirátským zákrokem někde stáhnout, protože na DVD nejspíš nebudu mít :D - ano, jsem Directioner jak višeň, někteří by mě za to mohli ukamenovat -.-). A jak jsi dopadla, máš Take Me Home? :3 Doufám, že se ti poštěstilo! :)

Je toho zase nějak moc. :D No, nevadí. Měj se krásně, Haničko♥

6 Nell Nell | Web | 12. october 2013 at 8:05 | React

Hani, kde mám začít?
Jsem ráda, že ses nakonec odhodlala tenhle článek zveřejnit. Protože aspoň všichni víme, že na blog pořád myslíš a nemůžeš si pomoct, že chceš zpátky, i když to nejde tak lehko.
S tou třídou je to zvláštní. Ale někdy je to fakt tak, že ti, o kterých bys netušila, že se s nimi budeš bavit, se stanou tvými nejlepšími přáteli. A naopak. S tvou (nejlepší) kamarádkou je mi to líto. Vidím to všude kolem sebe, možná i trochu na sobě, ale když jde o kluka, každá holka se změní. A myslím, že ve většině případů se začne chovvat jako blbka, které nejde o nic jiného. Snaž se to vydržet, třeba se časem uklidní. :)
Strašně se mi líbí, jak si chceš tenhle rok užít. Já jsem to tak neudělala a docela toho občas lituju. No, to je fuk. Všechny věci stihneš, naštveš pořádně učitele a pak s úsměvem a se slzami naposledy otevřeš dveře a vyjdeš. Každého tohle prostě čeká.

Ne, nezapomněla jsem. Říkala jsem, že budu čekat, než se vrátíš, ne? :) S maily je to v pohodě, já teď taky moc nemám čas. :)

Měj se nádherně, a až budeš mít čas, dej o sobě vědět! :)

7 Michelle Michelle | Web | 12. october 2013 at 17:41 | React

Fuuu to bol riadne dlhý článok, to ti verím, že ti blog chýbal. A vôbec som sa pri ňom nenudila, pri iných blogoch, keby čítam taký dhý článok, asi by som to nedočítala, ale tvoj proste musím dočítať! :D
Ja taktiež veľmi teraz nemám čas na blog a keď aj mám, nechce sa mi nič písať, no ale predsa mi to chýba, veď blog je blog ;)
Inak u vás v Česku voláte tú hru Prší? :D u nás sa to volá faraón, úplne odveci :DDDDDD
S tou kamarátkou ma to mrzí, skús sa s ňou o tom porozprávať, ale tak dlhšie, že prečo sa k tebe tak správa, že ty si s tým kamarátom len kamarátka nič viac a  že si rozumiete tak nemáš dôvod ho ignorovať. Niekedy mi to tak príde že chalani sú lepší kamaráti jak baby, pretože tie sa vždy buď urazia, alebo ťa ohovárajú, no čo už...

Ja sa tiež teraz v škole veľa nasmejem a  stále nás učiteľka napomína :DDD a s tými lepiacimi papierikmi sme to robili aj my so spolužiačkou! :D teda nie na mihalnice, ale spolužiačka má okuliare a na to si to nalepila a potom sme tak blbli, že sme si to navzájom potajomky nalepovali na ruky, neskôr mi spolužiačka hodila crocs-u do smetného koša a ja som ju počas toho, ako sme na chodbe čakali učiteľku, pokým nám otvorí informatickú učebňu naháňala po chodbe a hádzala som do nej vreckovky a tak proste, veď inak by to nebola sranda, keby len ticho sedíme nie? :D

To je fajn, že si píšeš s takými ľuďmi z celého sveta, aj ja by som si rada písala, ale s tou mojou angličtinou... :D to máš pravdu, že v zahraničí sú úplne iní ľudia, čo ma strašne mrzí, na Slovensku mi to tak príde že 80% populácie je namyslených, škodoradostných a sebeckých a len tých zvyšných 20% je normálnych. Niekedy túžim, aby som sa narodila niekde inde ako na Slovensku, ale však čo už :/

Čo máš ten tretí stĺpec od konca, to mi pripomenulo jednu babu z béčky :DD Boli sme spolu na exkurzii zo školy a ona každého objímala a ja sa jej pýtam, že Sofia prečo všetkých objímaš? a ona že teba som ešte neobjala! akožeee :DDD a naviac sa stále smeje, ten jej smiech je strašne nákazlivý, učiteľka povedala, že by na jej smiech mala nosiť zbrojný pas, že ona tým smiechom úplne strieľa :DD

Teším sa na tvoje ďalšie články ^^

8 Maruška Maruška | Email | Web | 13. october 2013 at 16:38 | React

Hele, nejlepší fotbalista je opravdu Louis. :D Je boží, a když ho miluješ, tak to není co řešit. Souhlasím, že by bylo asi těžký vysvětlovat to nějakému fotbalovému fanouškovi (já) ale jelikož já i zbožňuju 1D, tak to naprosto chápu:)

mimo to: nominovala jsem tě na TAG. Pro více informací:

http://maybe-better-choice.blogspot.cz/2013/10/tag-mein-liebster-blog-award.html
:)

9 Eamë Eamë | Web | 14. october 2013 at 17:29 | React

Hani, moc děkuju za komentář! :) já holomek si ho přečetla až teď..
část s přiskřípnutím ruky mě rozesmála, děkuju ti za zlepšení nálady ;)) myslím to vážně :).
při psaní jsem nebyla ve svém kožichu, tudíž je v něm trošku.. vzteku, deprese.. jo, bude to tak.
snažím se neposlouchat kecy ostatních, ale někdy to holt nejsem shopná hodit za hlavu :/ někdy mě můžou kamenovat a se mnou to ani nehne, někdy se mě zase dotkne třeba maličkost.. ale jak říkáš, prskej na to :)
já že píšu dokonale? jáj.. moc moc moc! ti děkuju :')
ty píšeš dokonale!:)

přesně tak. na blogu si nemusím na nic hrát, dívat se, jestli náhodou někomu nepřekážím. můžu být sama sebou :)
jojo učitelky. jako kdyby taky nebyly mladý.. :) nedopřejou nám ani ty puberťácký dny..
poslední rok si pořádně užij! ať se daří :) měj se :)

10 Kaley Kaley | Email | Web | 27. august 2016 at 18:44 | React

Ah, i see. Well th'tas not too tricky at all!"

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement